Kdybych měl pocit z téhle víkendovky namačkat do jedné, dvou vět, možná by se mi to podařilo, ale asi dost nepřesně. Pokud bych napsal jen „byla to skvělá zábava“, tak byste to určitě viděli dost zkresleně, protože tady nešlo jen o zábavu. Něco podobného by bylo, kdyby ze mě vypadlo, že jsem si výborně procvičil angličtinu. Je to sice pravda, ale přímo by to ty dva dny nevystihlo – a navíc, neznám nikoho, kdo by se týden předem těšil na kemp, který bych mu popsal slovy „potrénuješ se v angličtině“.

Jak řekl sám zakladatel českých United Games, nejde to popsat slovy, musíte si to zažít.

• fotky z akce

Jenže já se na takovéhle univerzální citáty opravdu nezmůžu, takže to vezmu trochu zeširoka:

V pátek, po příjezdu, jsem se samozřejmě necítil až tak ve své kůži (jako to vždycky bývá); Tříčtvrtina obyvatel malé místnůstky, kde jsme se na úvod přivítali, je zhruba o tři, čtyři roky starší než vy, jejich hlavy se skvějí někde ve výšinách u stropu a teď se s nimi seznamte (výška 140 cm by vám aspoň trochu sebevědomí ubrala, o tom se nepřeme). Po rozkoukání nám vedoucí Janča poslala kolovat velmi tajemnou roli toaletního papíru se slovy „vemte si, kolik potřebujete“. I když se to nezdá, přes tuhle první hru jsme se o sobě dozvěděli docela dost, protože, jak později vyšlo najevo, každý útržek papíru znamenal jednu anglickou větu o té které osobě. Velmi zábavné, zvlášť pro mě – zjistil jsem, že na rozdíl od některých jedinců s toaleťákem většinou šetřím…

Když jsme se na další hře navzájem naučili svá jména, začal program pěkně odsýpat – dostali jsme základní informace o „gejmsech“ a festivalech a pustili si některá videa. Také jsme okusili trochu té angličtiny. V pravé večerní náladě jsme si ustlali v tělocvičně a šli spát.

Ale „jít spát“ a „usnout“, to není totéž – v sobotu ráno jsem sice vstal brzo, ale opravdu unavený. To se však brzy změnilo u snídaně, kde jsem zažil pár záchvatů smíchu a taky jsem poznal tři cizince, přesněji dva cizince a jednu cizinku, dobře ovládající angličtinu, kteří byli vyloženě sympaťáci. Další program pak začal docela zostra, ale stále zábavně – anličtina s vysoupením na pódiu, pár pohybových her, a zase angličtina… A pak oběd! Výborný oběd, a to i proto, že platilo rčení „hlad je nejlepší kuchař“.

Odpoledne a večer jsem bral jako takové vyvrcholení celého programu. Po obědě jsme se rozdělili do skupinek a dostali úkol vymyslet si vlastní imaginární zvíře nebo rostlinu a co nejvíce informací k nim. To bylo opravdu skvělé… Každá skupinka pracovala s jedním z cizinců, takže na řadu zase přišla angličtina. „Náš“ cizinec (vím že to zní celkem hrubě, ale nepamatuju si jeho jméno) měl tolik nápadů, že jsme to nestíhali zapisovat! Prezentace projektů byla další příležitost k pořádnému smíchu.

Pak mě vedoucí Tomáš vysloveně vyděsil, když jsem měl se starší holkou diskutovat na téma „život na hromádce“, o kterém jsem nevěděl naprosto nic. Taky jsem se ale zasmál, když ostatní ukázali svůj humoristický talent, naštěstí v češtině. Na hlášky z téhle aktivity nikdy nezapomenu.

Večer nás tak zmohla únava, že jsme usnuli okamžitě (teda aspoň já).

No, a teď už je neděle ráno, všichni ostatní už se pomalu chystají na odjezd (po pravdě, ještě na to nikdo nesáhl) a zrovna teď sedím na schodech a čekám, až vyletí ptáček. Už jsou tu skoro všichni a všichni cítí, že se za pár hodin budou muset vrátit do reality.

Vojta Kříž, účastník akce

Související stránky:

• Klub United Games
• Youth in Action 2005
• Evropa na náměstí 2007 + fotky z akce
• Berlín 2007 – reportáž z cesty úspěšného týmu v roce 2007
• Evropa na náměstí 2008 + fotky z akce + tisková zpráva
• Evropa na náměstí 2009 + fotky z akce
• Evropa možností, chceš-li... + fotky z akce
• Mezinárodní setkání mládeže 2009 (tisková zpráva) + fotky z akce
• United Games of Nations slaví 20 let (tisková zpráva)
• Evropa na náměstí 2010 + fotky z akce
• Přípravný kemp na zahraniční výjezdy + fotky z akce
• Mezinárodní festival v Berlíně
• Mezinárodní setkání mládeže 2010 (tisková zpráva) + fotky z akce