JARNÍ BYLINKY

Česnek medvědí (Allium ursinum)

Řadí se mezi tzv. jarní efemeroidy – vytrvalé rostliny, které vyrůstají časně na jaře ještě před olistěním stromů. Vykvétají a zaplodí a jejich nadzemní část záhy odumírá a v létě již není patrná. Medvědí česnek obsahuje sirné sloučeniny, kyselinu L-askorbovou (vitamín C), vitamíny skupiny B (B1, B2, B9), pomůže při chřipce, nachlazení, při respiračních problémech, angínách, průjmech, mírní tuberkulózu, potírá stafylokoky a streptokoky. Při jakékoli bakteriální či virové nákaze, doporučují užívat česnek každé dvě hodiny. Nejúčinnější je jíst list zasyrova.

Sedmikráska obecná (Bellis perrenis)

Sbírá se květ nebo kvetoucí nať na jaře, kdy obsahuje nejvíce účinných látek. Obsahuje saponiny, třísloviny, hořčiny, silici, sliz, minerální látky, pryskyřice, organické kyseliny, flavonoidy, inulin

Droga podporuje vykašlávání, působí protizánětlivě, svíravě a hojivě. Osvědčila se při zánětech močových cest a při zánětu ledvinových klubíček. Zevně ve formě koupelí se užívá při různých kožních chorobách, jako jsou ekzémy, lupénka, lišeje, vyrážky či akné a taktéž na špatně se hojící rány. Kvítky lze konzumovat samotné, menší hrst květů nám zajistí přiměřenou denní dávku hořčíku, navíc v unikátní přírodní formě.
Čaj: 3 lžičky usušených květů sedmikrásky hodíme do 0,5 l vařící vody a necháme přejít varem a asi 15 minut necháme luhovat, pak čaj přecedíme a pijeme po doušcích, ne více jak 2 šálky denně.
Pijeme při zánětu průdušek, jako prostředek močopudný, při vodnatelnosti a otocích, při chronických onemocněních dýchacích cest a kašli. Preventivně také proti zimničné horečce, chřipce. Při onemocnění dýchacích cest pijeme teplý, jinak vlažný nebo studený.
Sirup: který si můžeme přidávat do čaje i v zimě. Je na něj potřeba 250 g květů sedmikrásky, půlka citrónu, 40 g cukru a litr vody. Postup je následující: květy zalijeme vroucí vodou, přidáme rozkrájený citron a necháme louhovat přes noc. Druhý den přecedíme, osladíme a svaříme do hustoty sirupu.

Prvosenka jarní (Primula veris)

Petrklíč je též jedním z prvním poslů jara. Sbírá se květ a řadí se mezi byliny, které pomáhají s léčbou dýchacích obtíží. Obsahuje totiž saponiny, které pomáhají ředit hleny v průduškách a plicích, čímž velmi pomáhá ulehčit odkašlávání. Užívat ji můžete při nachlazení, chřipce, astmatu a bronchitidě. Pomoci vám však může i s migrénou, stresem a chronickou nespavostí. Prvosenka se spíše přidává do bylinných směsí, než aby se vařila samostatně. Můžete si z ní však připravit čaj, podobně jako ze sedmikrásek.
Z květů a stonku se dělá nálev. Lze jej užít hlavně do směsi bylin proti kašli, nachlazení a revma.
Dvě čajové lžičky květů zalijte 250 ml vroucí vody, nechte 5 minut vyluhovat a pak přeceďte. Čaj je nejlépe osladit medem nebo můžete přidat citron. Užívejte ho několikrát denně.

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)

Sbírají se především listy mladších kvetoucích rostlin do poloviny května, tedy v době, kdy rostliny nemají vysoký obsah dusičnanů.

Také ještě můžeme sbírat mladé výhonky v září.
Bylinkáři jí říkají „český žen-šen".

Kopřiva obsahuje doslova koktejl vitamínů, minerálů a železa. List i kořen obsahují vitamíny B, C, provitamin A, železo, vápník, hořčík, mangan, kyselinu mravenčí, šťavelovou, třísloviny a další látky. Má lehké antibiotické účinky. Čistí krev. Pomáhá proti otokům. Pomáhá při zánětech močových cest. Pomáhá při revma. Přispívá k normální funkci prostaty. Má dobrý vliv na játra, žlučník a plíce.

Čaj z listů se dá pít celý rok – zlepšuje duševní i fyzickou kondici.
Odvar 2 lžičky čerstvých nebo sušených listů necháme přejít varem ve 250 ml vody. 10 minut necháme louhovat, poté scedíme a pijeme vlažný po doušcích ráno a večer jeden šálek.

Nať se sbírá celá nejpozději do 20. května a nejlépe navečer, kdy ji celý den prohřívalo slunce. Nesbírat kolem hnojišť a podobných míst bohatých na dusík. Sušíme ji v dobře větratelné místnosti zavěšenou ve svazcích nebo rozloženou na platech. Listy ztmavnou a snadno se lámou – pak už stačí je zdrhnout se stonků. Zčernalé vyhazujeme. Uchováváme v uzavíratelných sklenicích nebo papírových pytlích.

Z čerstvých listů děláme špenát – drobně nasekáme a přelijeme vařící vodou – zbavíme se tak „žahavosti“. Dá se využít do zeleninových a masových polévek, salátů, omelet.

Podběl lékařský (Tussilago farfara)

Z jara vystrkuje podběl, jako prní, své žluté kalichy květů. Na vlhkých půdách, holých stráních, štěrkoviskách, úhorech a rumištích najdeme celé polštáře květů podbělu, které vyhánějí ze země asi 2 měsíce před listy.

Jsou to květy, které si můžeme nasbírat do zásoby na zimu. Můžeme je používat s nejlepším úspěchem pro jejich schopnost uvolňovat hleny a pro jejich protizánětlivé účinky, zejména při zánětu průdušek (bronchitidě), kataru hrtanu a hrdla, astmatu, při zápalech pohrudnice (pleuritidě), ba dokonce i při začínající tuberkulóze plic. Při zdlouhavém kašli a trýznivém chrapotu by se měl častěji pít během dne horký čaj z podbělu oslazený medem.

Později v květnu vyrůstají listy, které jsou navrchu zelené, na spodní straně stříbřitě bílé. Používáme je na přípravu polévek a jarních salátů, protože obsahují vitamín C. Jelikož listy obsahují více účinných látek než květy, sbíráme je také, abychom mohli připravit čaj ze směsi květů a listů

Čaj: Jednu čajovou lžičku květů vrchovatě naplněnou (později květů a listů smíchaných rovným dílem) jen spaříme v 1/4 litru vody a necháme krátce vyluhovat.

 

Podrobné informace o těchto i dalších bylinkách najdete i na stránce www.bylinkyprovsechny.cz.