tabor_noc

RAGNAROK – DNY POTÉ

DEN ŠESTÝ

 

Dozvuky konfliktů pátého dne nenechaly na sebe dlouho čekat; nemile překvapení jsme byli, když vprostřed (již pravidelného) tréninku pod vedením malých bohů začala na naše tábořiště dopadat první salva kouzel rozhněvaných ledových obrů. V nastalém chaosu zazářili naši stařešinové: ti rychle svolali všechny dohromady a tradiční rituály kouzelné začali všechny učit, až vyvolat se nám podařilo kouzelnou bariéru a kletby obrů přestaly působit.


Troufalost obří probudila v nás oheň válečníka – každému v oku jiskru i krvavý záblesk šlo spatřit. I padlo rozhodnutí vytáhnout do boje: sebrali jsme se a započali budovat mohutnou armádu. Avšak obři rozhodli se učinit totéž. A že s jediným semínkem za jeden provaz všichni táhli, zatímco nás naše čtveřice semínek rozhádala, utrpěli jsme od nich drtivou porážku.
To nejhorší však mělo teprve přijít.


Když vrátili jsme se z tažení do tábořiště, s hrůzou jsme zjistili, že obři připravili velikou lest; a zatímco armádu jsme tvořili a urputně s nimi bojovali, oni vplížili se k nám a všechna naše semínka sebrali. Tak ocitli jsme se poražení, vysílení a přelstění a nevěděli jsme co dál.


V nouzi nejvyšší obrátili jsme se na padlá Velká božstva a žadonili o pomoc; o novou sílu a o trochu radosti do života ve skomírajícím světě. A když zdálo se, že již není nikoho, kdo mohl by nás v nebesích vyslyšet, byl nám seslán dar zcela jedinečný: zpívající rybičky (čtyři tucty jich byly), s nimiž prohýřili jsme celou noc.

Kdo se na videu pozná má bod a kdo najde Majku, dva body :)

zapsal kronikář GERZAK